O d y s s e u s   J a c h t k l u b   H r a d e c   K r á l o v é

H I S T O R I E   1 9 7 0  -  2 0 0 5

I n g.  J i ř í   S t r á n s k ý

Založení

Na rozdíl od personálního obsazení při stvoření světa stála roku 1970 při založení Odysseus Jachtklubu Hradec Králové parta nadšenců, která se rok předtím vydala na malých jachtách Achát a Olivín po stopách zmíněného nejvýznamnějšího hrdiny starořeckých bájí. Trasa plavby vedla z Chorvatska do Jónského moře a odtud Korintským průplavem do moře Egejského.

O dobrodružství – podobně jako v případě Odysseově – nebyla nouze: chyběly námořní mapy, a tak jedna z posádek prožila nejprve nepříjemné chvíle při výslechu vedeném  čínskými soudruhy v albánském vězení v přístavu Drač a záhy poté, kdy při pokusu přistát na Onassisově ostrově Skorpios narazila na nepochopení ze strany goril  jeho ostrahy.

První zkušenosti s mořskou nemocí některé odradily, těm ostatním pronikla  zato mořská sůl  dokonale pod kůži. A snad i proto, že moře  leží dál než Tálínský rybník, je nakonec volání dálek a stesk a vzpomínky přivedly k tomu, že v Hradci Králové založili klub orientovaný na námořní jachting.

Historickým dnem založení klubu byl 15.květen 1970, kdy se pro nás nejkrásnějšímu sportu upsalo přesně třiatřicet občanů tohoto státu:

Fiala, Dočkalová, Dudek, Faltus, Franklová, Hábík, Hanáková, Horáková, Hlušička, Chour, Jebousek, Ježek, Jűttner, Machala, Merhaut, Mládek, Nosková, Novotná, Pácha, Pazdera, Pražáková, Riedl, Semerád, Souček, Součková, Šafář, Vognarová, Winiarská a samozřejmě i ti, kteří vydrželi v klubu dodnes: Dřevo, Krejsa, Stránský, Šmejkal a Žilková.

Již při vzniku klubu přijali jeho zakládající členové tři postuláty:

- získat pro plavbu nezbytnou kvalifikaci a praxi,
- poučit se ze stavby  vlastních lodí,
- založit vlastní kotviště a vybudovat zde  vodáckou základnu.

To vše pak postupně cílevědomě realizovali.

Školení

Za kapitánskými kursy jsme se vydali do polské Trzebieze poprvé v roce 1970

a vedla nás přitom přímo prozíravá ruka  prozřetelnosti. Tamní výcvikové středisko PZŽ, položené na Štětínském zálivu, připomínalo sice svým režimem silně tereziánskou vojnu, ale naučili nás tam pro budoucí bezpečnou plavbu neskutečně moc.

Nejvíc se o to zasloužili instruktoři kpt. Chmielewska a inž. Tytkowski – první  z nich rozuměla dobře česky a druhý byl po Komenském  asi tím nejsvědomitějším pedagogem, žijícím na sever od Alp. Nesmírně důležité bylo i to, že nás přijali za vlastní - dodnes jsme jim zato moc vděčni.

S řadou polských jachtařů a klubů jsme pak navázali přátelství a proto se také naše první plavby uskutečňovaly na polských jachtách a na Baltu. Díky jejich pohostinnosti jsme se též mohli v r.1974 zúčastnit úžasného spektáklu Operation Sail  – přehlídky největších současných plnoplachetníků, konané v polském přístavu Gdynia.

V klubu dnes máme řadu zkušených kapitánů: Vaška Dřevo ( jezdil jako kapitán velkých plavidel na Labi), Pepu Dvorského (má cestovní kancelář a uspokojuje zájemce z řad jachtařů a potápěčů plavbami po celém světě), Honzu  Motlocha (provozuje loď v Chorvatsku), Ing.Jiřího Stránského (vede většinu klubových plaveb).

Kapitánské patenty stupně B, nově zavedené a garantované státem,

vlastní: Dvorský, Ing.Chmelař, Parma, MUDr. Marek, Nepovím, Ing.David Stránský, Ing.Jiří Stránský, MUDr. Šmejkal.

Ing. Jiří Stránský provozuje všeobecně uznávané výcvikové středisko Yachting Centre Clipper, kde připravuje ke zkouškám  vůdce malého plavidla, vůdce rekreačního plavidla a námořní  kapitány stupňů C a B.

Zkušebními komisaři Ministerstva dopravy ČR jsou Dvorský, Ing.Jiří Stránský

a MUDr. Šmejkal - jachetními instruktory Dvorský, Ing.Chmelař a Ing.Jiří Stránský.

2.5 Kotviště na Rozkoši

Na přehradě Rozkoš u České Skalice jsme si po jejím napuštění vybudovali v roce 1973 malý mateřský přístav. Původní idylické a bezpečné kotviště poblíž Státního rybářství jsme ale museli (ne vlastní vinou) po čase opustit – bylo to po výměně názorů jednoho z našich členů s jakýmsi ryby pytlačícím hejhulou, z něhož se vyklubal komunistický papaláš a předseda tehdejší vlády soudruh Korčák. Současná Zátoka pirátů na východním cípu poloostrova je sice - pokud fouká od SV „polák“ - nejdrsnějším místem přehrady, ale jako správní mořští vlci jsme tomu už přivykli.

Máme tu kotviště pro 15 lodí s moly a také klubovnu, sklad, studnu i skromné sociální zařízení.

Spustili jsme tu na vodu a pokřtili většinu lodí.

Založili jsme zde také ve spolupráci s TJ Slavia - jachting Nové Město nad Metují (dnes Česká Skalice) tradici regat kajutových lodí . Závody jsme pojmenovali Odysseův pohár I a II - jde o noční a denní čtyřhodinovku, které se jedou hendikepovým způsobem, takže mají šanci i malé lodě. Spoluautory hodnotícího systému byli tehdá ještě student David Stránský a Ing. Dvořák z TJ Slavie.

 2.6 Ostatní činnost (výstavy, zájezdy, táboráky, plesy, hody)

V průběhu let klub připravil pro členy řadu zajímavých akcí:

- besedy s vynikajícími českými jachtaři (Konkolský, Krauschneider),

- fotovýstavy, připomínající při příležitosti kulatých výročí členům a současně 

  přibližující veřejnosti události ze života klubu. Jejich autorem byl většinou

  Pepa Krejsa, ale také David a Jiří Stránských,

- zájezdy na jachtařské výstavy do Berlína, Hamburgu a Thulnu,

- táboráky na zahradě u ing. Kršky a Pepy Dvořáčka,

- plesy v nejrůznějších hradeckých sálech s perfektní kapelou, předtančením,

  tanečními  ukázkami a oblíbenou bazartombolou,

- jachtařské potlachy spojené s rypáčkovými hody v Černilově, Újezdě,

  Radíkovicích, Lhotě pod Libčany, Předměřicích nad Labem,

- Hradeckou 33-ku, turistický pochod, kterého se zúčastňovaly desítky členů  

  klubu i našich přátel,

- koncerty (varhanní Martina Strejce s jeho hosty) a návštěvy divadelních 

  představení (např. Odysseus v Laterně Magice v Praze).

Každoročně jsme členům i přátelům rozesílali stylová PF.

Jako příležitostné upomínky byly také zajištěny keramické i mosazné zvony, vlajky, odznaky i nálepky.

3. Členská základna,vedení klubu

Jak již bylo uvedeno, klub založilo 33členů.

V létech 1970-1989 byl klub začleněn ve Svazarmu ČSSR.

Bylo to v období normalizace, doba byla zlá a kupodivu pod Svazarmem to ještě šlo – včetně solidní finanční podpory.

Počet členů postupně narůstal, zenitu dosáhl  v roce 1977, kdy nás bylo 77. Stále však ubývalo děvčat,  proč asi (jediný Pepa Dudek si vzal Hanku Vognarovou – nad tím se pánové kriticky zamyslete!).

V roce 1990 došlo k změně statutu -  od pohrobků Svazarmu jsme se distancovali a pod novým názvem Odysseus Jachtklub Hradec Králové získali samostatnost a volnost.

V současné době má klub 55 členů a 4 čekatele(jedním z nich je populární cimrmanolog Láďa Smoljak).

Klub vede výbor v čele s předsedou.Touto funkcí postupně prošli:

1970 - 1972                  Pepa Ježek

1972 - 1974                  JUDr Radim Jűttner

1974 - 1976                  Dr.Bronislav Pazdera

1976 - 1991                  Vladimír Krámský

1991 - 1993                  JUDr Radim Jűttner

1993 - dodnes               Ing. Jiří Stránský (ten také jako jediný pracoval ve výboru po celou dobu historie klubu)

Klubové příspěvky činily zpočátku 30 Kč (u studentů a vojáků presenční služby 5 Kč).

Současný příspěvek je 150 Kč